O výzvě Jdi do hor jsem se dozvěděla chvíli před tím, než se uzavírala registrace. Bylo to zrovna v době, kdy mi padla většina cestovatelských plánů na prázdniny a potřebovala nějakou novou motivaci, abych se nebála a vyrazila na výlet klidně i sama. Jsem v tomhle trochu střelec a zas tak mi nevadí se do něčeho pustit sama, na vlastní pěst. Byť z cestování sólo jsem měla vždycky trochu respekt. Ale i tak, dlouho jsem neváhala a věděla, že tohle je ONO! Že tohle je ta motivace a výzva, kterou momentálně potřebuju, že budu mít zase nový cíl, ke kterému chci směřovat… Navíc mě bavila myšlenka celé výzvy, kdy společně sdílíme svoje výstupy, tipy, fotky, zážitky a mimo jiné se za každý vrchol, na který člověk vystoupí, vysadí nový strom. A ta krásná medaile na konci už je jen třešnička na dortu, protože jak se říká…CESTA JE CÍL.

Tok (Brdy)

Brdy byly pro mě asi tou nejvíce podceňovanou lokalitou na seznamu celé výzvy a výlet na Tok mě moc nelákal, ale proto jsem na něj vyrazila jako první, “abych to měla za sebou”. Jó, kdybych já jen věděla, jak hezký to tam je…

Co se týče trasy, udělali jsme si 20km okruh z Obecnice po červené/zelené s hlavním cílem Tokem. Plus jsme zašli (zabloudili) na hezkou vyhlídku Houpák, 2km od Toku, kterou ale určitě doporučuju, výhled je tam nádherný! A zpátky jsme to vzali zase po červené a z ní odbočkou po naučné zelené stezce opět do Obecnice. Pro lepší představu přikládám i trasu v Mapy.cz, bez kterých už nedám ani ránu.

Nebylo to žádné velké převýšení, spíš taková hezká delší procházka a uteklo nám to raz dva. Za celou cestu jsme navíc potkali asi jen 10 lidí, jinak nikde nikdo a ta příroda nás vážně mile překvapila…takhle krásný jsem to tam nečekala.💚

Milešovka

Výlet na vrchol č.2 byl poměrně spontánní, protože původní termín kvůli počasí nevyšel. Podruhé jsme se špatnou předpovědí nenechali odradit a dobře jsme udělali! Byl z toho hezký kratší výlet, ale do toho kopečka se to trochu jít nechalo, to nebudu lhát. Ale v porovnání s Mužskými kameny to bylo nic.

Autem jsme dojeli do Velemína, kde jsme začali a také skončili. Nahoru jsme šli po modré turistické značce a zpátky se vraceli po červené a zelené. Závěrečný kousek cesty byl asi nejhorší, protože vedl po klasické silnici, ale dalo se to se zvýšenou opatrností zvládnout. Nahoře na Milešovce je krásný posezení, vnitřní i venkovní, ze kterého je úžasný výhled do krajiny. Aby se vám do té krajiny koukalo ještě o něco lépe, můžete si po výšlapu koupit zaslouženou limču, pivko, kávu nebo něco dobrého k jídlu. Zároveň se na vrcholu nachází i nouzové nocležiště, které lze také využít.

Pokud byste šli stejnou trasu jako my, moc doporučuji zastavit se v moc příjemné cukrárně ve Velemíně hned při hlavní silnici. Výlet jsme tam zakončili citronovou limčou, kafíčkem a dortíkem. A příště bych si zaručeně dala ty jejich bublinkové wafle, vypadaly totiž naprosto skvěle!

Čáp

Kolik let už jsem říkala, jak se chci do Adršpachu podívat, ale pořád se k tomu nedostala. Až teď mě k tomu donutila tahle výzva a já jsem za to neskutečně ráda!

Autem jsme dojeli do Horního Adršpachu, kde jsme zdarma zaparkovali a šli pěšky cca 3km do Dolního Adršpachu. Tam jsme klasicky obešli celou pískovnu po modré, dále šli po zelené kolem skalních útvarů Starostová a Milenci. Poté se napojili na žlutou🟨, která nás Vlčí roklí dovedla až na rozcestník Ozvěna. Za rašeliništěm už jsme se díky bohu vymotali z davlů turistů, jejichž kroky nejčastěji končili u jezírka. Od Ozvěny jsme si to štrádovali dál kousek po modré k rozcestníku U Sekery a odtud až na hlavní cíl cesty – Čáp🗼✌🏼 A z Čápa při západu sluníčka do Teplic nad Metují, odtud vláčkem zpět do Adršpachu a závěrečné 3km k autu. Byla to naprosto boží trasa s krásnými výhledy a upřímně jsem na sebe byla vážně pyšná, že jsem to zvládla takhle hezky naplánovat.

To byla první část výzvy, tedy 3/6 vrcholů. Momentálně mám před sebou poslední vrchol – Plechý, který se mi doufám podaří splnit. Doufám, že se vám článek líbil, někoho třeba inspiroval, a na článek z dalších 3 vrcholů se tak můžete těšit zase příště!