V posledním roce konečně trochu víc poznávám místa, která tu u nás na severu Čech máme a netušila jsem, jak hezká jsou! Vlastně to je jedna z mála pozitivních věcí, které mi pandemie přinesla. Kdybychom chodili na jaře normálně do školy, tak bych nejela na první výlety do Lužických hor a rozhodně neměla tolik zážitků a nenašla lásku k horám a výletům.❤️

Nedvězí (458 m.n.m.)

Leden jsme nemohli zakončit lépe a v neděli 31.1. vyrazili na výlet do Máchova kraje.

Vrchol Nedvězí se nachází v okresu Česká Lípa, stejně jako stejnojmenná obec nebo spíš osada. Nahoru jsme šli od Osinalického sedla po zelené, a pak po červené turistické značce. Zpátky jsme šli druhou stranou po žluté až zase k sedlu. Cesta nám zabrala cca 3 hodinky i s půlhodinovým kocháním kruhovými výhledy, které jsou vážně nádherné! Dohlédnete odsud na Krkonoše, Jizerské i Lužické hory a částečně i na Krušné hory. Nezapoměňte s sebou termosku s čajem a sváču, která nahoře rozhodně bodne. 🙂

Máchovo jezero

Člověk kolikrát ani neví, jakou krásu má skoro za barákem… Na Mácháč jsme jezdili vždycky spíš v létě jako malí, později i na tábory, ale v posledních letech jsem tam dlooouho nebyla. Až loni ke konci roku, kdy jsme tam jeli s nejlepší kamarádkou na procházku a teď na konci ledna, po cestě z Nedvězí, na nádherný západ sluníčka. Byly velké mrazy, takže jezero bylo zamrzlé a spousta lidí chodila od jednoho konce až na druhý nebo bruslila. Já se přiznám, že z přecházení ledu mám obrovský strach, protože člověk nikdy neví, kdy se to může propadnout…ale nakonec jsme aspoň kousíček přešli a já byla ráda, že zase stojí nohama na zemi.

Ale když nepočítám ty menší omrzliny, bylo vážně nádherně! Takže pokud patříte mezi ty, co tam jezdí jen na koupačku nebo festivaly v létě, určitě se sem zajeďte podívat i teď v zimě. 🙂

Rozhledna Jedlová (774 m.n.m.)

O týden později, v ještě větších mrazech, jsme dostali nápad se místo nějakého výšlapu projet aspoň vlakem po Lužických horách. Plán byl takový, že když se nám bude někde líbit, tak vystoupíme, uděláme si menší procházku a pojedeme dál.

TIP: Na tohle je úplně skvělá síťová jízdenka, která vás vyjde na 159,- a můžete jezdit po celém kraji, jak chcete.

To bychom ale nebyli my, kdybychom si to nakonec trochu nezpestřili. Vystoupili jsme v Jiřetíně pod Jedlovou a z minuty na minutu se rozhodli, že když už jsme tady, tak to nahoru vyšlápneme. Já tam navíc nikdy nebyla a v zimě to mělo prostě svoje kouzlo. Cesta nahoru nám zabrala něco málo přes hodinku a nebyla tak hrozná, dokonce byla protažená, takže se člověk nemusel brodit ve 2m sněhu. 23m vysoká rozhledna byla vážně hezká, ale moc dlouho jsme se tam nezdrželi a vyrazili zpátky. To už jsme hodně mrzli, že jsem si chvílemi myslela, že tam někde umrzneme. No vážně! Do odjezdu vlaku ale zbývala ještě hodina a my měli za to, že na vlakové zastávce se nedá nikde schovat do tepla. Kdybychom jen věděli…Nicméně abychom jen nestáli, tak jsme se vydali ještě na zříceninu hradu Tolštejn, kde bylo všechno samozřejmě zavřené, ale aspoň jsme se dojedli poslední zásoby a párkrát vyběhli kopec, abychom se zahřáli…

Pak už jsme tu zimu nemohli vydržet a šli na vlak. Když jsme přišli na zastávku, zjistili jsme, že tam je krásná vytápěná místnost i záchody, který byly hezčí jak na kdejakém velkém nádraží. Museli jsme se smát sami sobě, že jsme jí předtím nepostřehli a dělali všechno možný, jen abychom nezmrzli, a přitom mohli v klídku počkat v teple 😀 V těchhle chvílích si ale aspoň člověk uvědomí, že teplo není samozřejmost…

Z dnešního článku je to všechno. Doufám, že vás inspiroval a uděláte si aspoň menší výlet do přírody u nás na severu Čech 🙂