Jsou to už neuvěřitelné tři roky, co vydala Tereza svojí první knížku – Šlehačková oblaka. Doteď si pamatuju na naše první (a zatím poslední) setkání na jedné z mých prvních blogerských akcí – Bloggerfestu, kam jsem se sama přihlásila, a to právě v roce 2017. Byla to také jedna z prvních akcí, kam jsem jela sama a tak trochu tím odstartovala svoje sólo výlety na spoustu dalších podobných akcí. A věřte tomu nebo ne, nikdy jsem toho nelitovala a každá z nich pro mě byla skvělou zkušeností.

Byla jsem strašně nervózní, nikoho kromě vystupujících blogerů a speakrů jsem neznala (přičemž oni samozřejmě neznali mě 😀 ) a zkrátka sama sebe hodila do vody, a pak až se učila plavat. To je mimochodem slovní obrat, který Tereza sama ve spojitosti s různými životními situace často užívá a já si ho dost oblíbila.

Stála jsem tam sama, v rohu a strašně nervózní. V kabelce jsem pevně svírala Šlehačková oblaka, ale tak abych je hlavně nepomačkala, a asi stokrát se rozmýšlela, zda mám tu odvahu za ní jít a poprosit o podpis. Tak moc jsem jí chtěla poznat a prohodit s ní alespoň pár slov! A to, že jsem se k tomu nakonec odhodlala, byla jedna z nejlepších věcí, kterou jsem za celý den mohla udělat. A jako památka mi zůstalo krásné věnování v knížce, tahle fotka a hlavně krásná vzpomínka. Děkuju ti, Terezko!

Tolik asi k úvodu. Tenhle článek ale nemá být o Šlehačkových oblacích ani o tom, jak moc Terezku a její práci obdivuju. Dneska bych vám chtěla přiblížit, o čem je její nová kniha, jak se mi četla a komu bych ji doporučila. A třeba vám tím pomoci se rozhodnout, zda si jí nakonec koupíte nebo ne. I když věřím, že spousta z vás ji už určitě má doma. 🙂

O čem Karamelová džungle je?

Stejně jako v předchozí knize Tereza vypráví svůj životní příběh. Zlehka jím navazuje na Šlehačková oblaka, ale zároveň je psaná tak, aby si jí mohl přečíst naprosto kdokoliv. I ten, kdo její první knihu nečetl. Rozdíl vidím především v tom, že tato kniha je více zaměřená na oblast podnikání a založení vlastní firmy – Elite Bloggers. Tereza ale krásně tento podnikatelský svět propojuje s tím osobním, takže do sebe všechno krásně zapadá. V jednu chvíli tak napjatě čtete o prvotních neúspěších a kopancích, o chvíli později se ocitáte na mistrovství Evropy v gymnastice, a když budete číst dál, vezme vás s sebou i na dovolenou snů do Karibiku…

Skrze řádky vypráví svoje vzpomínky, sdílí svoje úspěchy, dětinsky naivní představy o budoucnosti, krásné životní náhody, ale také se nebojí mluvit o těch hořkých a méně příjemných stránkách života. Některé vás v podvědomí dost možná rozzlobí, jiné dokonce rozpláčou. Stejně jako u první knihy jsem ten příběh tajně prožívala s ní. Všechny ty úspěchy i pády. Ať už byla řeč o šikaně ve škole, velkých cestovatelských snech nebo o sportu. Jak mně to připomnělo ty roky tréninků a zápasů na kurtech! A přitom jsem to nedotáhla ani z poloviny tam, kam ona…ale pocity, ty jsem zažívala dost podobné.

Nebojte se, že byste se během čtení občas nezasmáli. Kromě příjemného humoru mě bavil i Terezky smysl pro detail a vystižení okolí, ve kterém se děj odehrával. Díky tomu na mě pokaždé dýchla atmosféra konkrétního místa a v hlavě se mi rozproudila vlna fantazie. A to je podle mě na čtení knížek to kouzelný. Vytváříte si v hlavě vlastní představu příběhu a na chvíli zapomenete na ten šrumec kolem vás. Najednou jako byste žili ten příběh v knize, a ne ten váš.

Jak už jsem zmiňovala, kniha je z velké části věnovaná jejich začátkům v podnikání. Konkrétně v manželském podnikání, neboť Elite Bloggers založili společně se svým manželem Johnim. Tereza vás provede cestou dvou mladých lidí s jedním bláznivým nápadem, kteří se vrhli do světa podnikání s minimálními znalostmi a zkušenostmi, ale za to s obrovským zapálením a vášní. Od založení vlastní domény, přes první blogerskou akci až po moment, kdy byla odhadnuta cena firmy na obrovskou částku…

Závěrem

Už z předchozích řádků je víc než jasné, že bych knihu určitě doporučila dál. Myslím si, že je to skvělý dárek, ať už si uděláte radost sami sobě, nebo ho koupíte třeba ženě, která podniká nebo vaší kamarádce, která potřebuje trochu nakopnout a začít věřit, že na to má a že sny se můžou opravdu vyplnit, když se na nich pracuje. Ale občas si stačí vážně jen přát…:)

Doufám, že se vám článek líbil a budu se těšit na viděnou u toho dalšího!

Přečtěte si také: Šlehačková oblaka – recenze