Je to přesně týden od maturity a já konečně zasedla k počítači, abych rozepsala tenhle článek.
Ve chvíli, kdy ho dopsiuju, je začátek září a já se pomalu připravuju na vysokou…nechápu, kam se to léto podělo. Teprve až po maturitní rozlučce mi začalo docházet, že už máme střední za sebou, že ty 4 roky jsou vážně u konce a každý z nás začíná novou životní etapu. A jelikož už škola začala a zpráv ohledně rad a tipů do maturitního ročníku, se objevuje čím dál více, tak nadešel čas, abych ten článek konečně dopsala…třikrát hurá, že jsem se k tomu konečně dokopala!

Střední škole odzvonilo, bude mi to chybět?

Víte, jak spoustu lidí říká – střední jsou skvělý, ne-li nejlepší roky vašeho života. Doteď si pamatuju, jak jsem už po stopadesátý jako malá koukala na High School Musical a strašně si přála…Byla v tom ta krásná dětská naivita, kdy vám vůbec nedochází, že takhle to na vaší střední fakt vypadat nebude, a že Amerika je úúúplně jinej svět, až daleko za oceánem. V tu dobu jsem taky samozřejmě neměla ani ponětí o fungování českýho školství, takže za pár let mi ty růžový brejličky rychle opadly. Ale i přesto jsem často přemýšlela, kam jednou teda půjdu, kterým směrem se vydám a jaký to tam vlastně bude. To, že jsem zarytě nechtěla na gympl, už víte. A to, že moje dvě přihlášky skončily na gymplu, už taky. Nicméně tohohle rozhodnutí určitě nelituju. Možná jsem se učila spoustu zbytečných věcí, ale dalo mi to aspoň takovej všeobecnej přehled a měla jsem díky tomu více možností, kam pak pokračovat…byť ještě v lednu jsem nevěděla, kam si tu přihlášku na vysokou dám a stejně jako to bylo s přihláškou na střední, i tady jsem ji podávala pár dní před uzávěrkou.

Kdo četl dřívější články nebo mě zkrátka zná, určitě ví, že jsem nejdřív chodila pár měsíců do Jablonce, ale pak přestoupila do Mnichova Hradiště, kde už jsem zůstala a v červnu úspěšně odmaturovala. Občas jsem se přistihla, že mě mrzí, že jsem to v Jablonci možná vzdala moc brzo, ale všechno mělo svoje pro a proti a ve výsledku asi nelituju ani jednoho rozhodnutí. A byť se teď budu opakovat, tak nejvíc mě mrzí, že jsem opustila tak skvělou třídu, jakou jsme v Jablonci měli. Konečně jsem se cítila jako součástí kolektivu a bylo to s nimi prostě skvělý. A pokud to někdo z nich teď čte, tak věřte, že mi chybíte doteď, lidičky. 🙁 Na nový škole to bylo zas něco úplně jinýho a i když jsem tam byla spokojená, nebyly to za každý situace jednoduchý čtyři roky a bylo tam pár věcí, který bych možná radši nezažila. Ale jak říkám…

Musím se taky přiznat, že i mně nějaká ta slza na konci toho všeho ukápla.
Člověk si začne před očima promítat ty uplynulý roky, všechny ty skvělý zážitky, vzpomínky na výlety, cesty ze školy…vybaví se mu i kolikrát ten zbytečný stres z písemek a zkoušení…a tak nějak to na něj dolehne. Já jsem v tomhle asi extrémní citlivka jo, ale asi mě to konec konců vzalo víc, než jsem čekala. A i přes ty všechny věci, který se staly, budu vždycky raději vzpomínat na to hezký a na všechny skvělý lidi, který jsem tam poznala. A to jak v Jablonci, tak v Hradišti.

Maturita během koronavirové krize?

Teď už konečně k samotnému tématu maturit. Letošní maturity byly samozřejmě dost poznamenané celou situací ohledně koronaviru a všech možných opatření, která to nám ani učitelům moc neulehčovala. Nebo teda jak komu – lidem s absencí, že by ani neprolezli, to spíš nahrálo… Popravdě já byla za tohle samostudium ráda, protože jsem se z velký části mohla soustředit na maturitní předměty a mohla si čas organizovat podle sebe. A na přípravu jsem měla mnohem víc času, než bych měla jen o svaťáku.

Pro mě osobně byla asi nejhorší ta nejistota, jestli maturity budou nebo ne, co bude s přijímačkami, jak se vlastně budu připravovat na talentovky…a spoustu podobných otázek mi od poloviny března běhalo denně v hlavě nespočet. Asi i vzhledem ke svojí povaze jsem věděla, že nebudu patřit mezi ty, kteří by si 11.3. hodili nohy nahoru a učení otevřeli týden před maturitou. Jó, taky jsem jednu chvíli tiše doufala, že maturity zruší, ale ve výsledku jsem ráda, že proběhly a že jsme si touhle „zkouškou dospělosti“ prošli.

To, jak se každá škola k online výuce postavila a jak ji zvládla, bylo hodně individuální a jako vždy záleží na lidech. Ale osobně si myslím, že ta naše patřila zrovna mezi ty, které se s tím popraly velmi dobře. A ano, říkám to i proto, že vím, jakou má stále u některých lidí náš mnichovohradišťský gympl pověst, což mi přijde velká škoda. Kdo chce, vždycky si něco najde a každá škola má své mouchy a z velké části to je a vždycky bude o lidech. Nicméně i přes některá negativa, týkající se kolektivu, jsem tady studovala ráda. A věřte mi, že s těmi všemi mými přestupy, jak na základce, tak na střední, mám s čím porovnávat.
Občas jsme sice nadávali, že těch úkolů bylo moc, že byly těžký a že se nám to prostě dělat nechce, „protože to je zbytečný“. Ale ve výsledku jsem pak (zejména u didakťáku a u přijímaček) byla za ty desítky vyplněných papírů poměrně ráda a v duchu děkovala učitelům, že nás takhle pérovali. Nevím sice, jak to fungovalo u jiných předmětů, ale u těch mých bych řekla, že nás učitelé i skrz online výuku dokázali dobře připravit.

Tolik asi ke shrnutí letošních maturit z mého pohledu a teď bych se konečně můžeme přesunout ke konkrétním tipům, které se mě osobně osvědčily a mohly by pomoci i vám.

6 TIPŮ, JAK ÚSPĚŠNĚ ZVLÁDNOUT MATURITU

1) Sepište si plán

Nejvíc jsem se bála toho, že začnu pozdě. Vzhledem k tomu, že jsem měla nejprve troje přijímací zkoušky, a pak až maturitu, trochu mi to překazilo původní plány, ale co se dalo dělat, tohle alespoň člověka naučí se rychle adaptovat na nečekané změny. Díky bohu jsem alespoň dělala přijímačky ze stejných předmětů jako maturitu, teda kromě zkoušek na sportovní fakultu v Brně. Ačkoliv to zní pro někoho, kdo se učil maximálně týden předtím, asi šíleně, rozplánovala jsem si učení do zhruba 2-3 týdnů. Musím říct, že poslední týden už jsem byla vyšťavená, trochu nepříjemná a měla pocit, že mi to do hlavy vůbec neleze. Pomohlo mi, že jsem si pak pár dní před samotnou maturitou dala jeden den úplnou pauzu, kdy jsem učení ani neotevřela a chvíli si odpočinula.

Zároveň se není třeba hroutit z toho, když se vám něco některý den nepovede splnit a váš „dokonalej plán“ nedodržíte do posledního puntíku. Já si ho stejně v průběhu několikrát upravovala podle potřeby a ve výsledku si třeba angličtinu zopakovala ve dvou dnech, místo v sedmi. A řekněte mi, kdo si rád ze seznamu neodškrtává splněné úkoly? Pocit k nezaplacení!

2) Stručný výpis + mimo-technické pomůcky

Tohle je věc, která mi hodně pomohla. U těžších otázek, zejména těch z chemie, jsem si z každé otázky udělala stručný výtah, kde bylo to nejdůležitější a spolu s dalšími jsem ho vměstnala na velkou čtvrtku, ve výsledku se mi vešly třeba 4 otázky na jednu stranu A3.
Pak mi hodně pomohly mimo-technické pomůcky. Ať už to byly známé „slogany“ na zapamatování periodické tabulky nebo moje výmysly, dost mi to ulehčilo práci, jakkoliv nesmyslně na první pohled můžou vypadat…Abyste to měli jednodušší, přidám vám sem i odkaz na pomůcku, která by se mohla hodit všem maturantům z chemie. 🙂

Ikona

Mimotechnické pomůcky PSP

1 soubor(y) 978.62 KB
ZDRAMA KE STAŽENÍ

3) Metoda SPACED REPETITION a ACTIVE RECALL

Že jste o těchto metodách ještě neslyšeli? Já do doby stresu před maturitou taky ne. Narazila jsem na to vlastně náhodou, když jsem brouzdala po internetu a hledala tipy na efektivní učení. Já už sice svůj zajetý způsob měla, ale i přesto jsem chtěla najít něco, co by mi mohlo pomoci. Nebudu to tu rozepisovat do detailu, jen ve zkratce popíšu, o co se jedná.

Metoda spaced repetition vychází především z tzv. forgetting curve, což lze přeložit jako křivku zapomínání. Jde vlastně tak trochu o kontext krátkodobé paměti. V pondělí se něco naučíte a v neděli už nevíte skoro nic. Je to tedy metoda založená na průběžném “připomínání si” látky, kterou jste se už učili. To o, pjakých intervalech si budete otázku opakovat, záleží na délce přípravy, kterou tomu chcete věnovat. Je tedy rozdíl, zda vám do testu zbývá týden nebo měsíc.

Active recall je s výše popsanou metodou dost spjatá. Nejprve se danou látku naučíte, a pak si ji opakujete. Ale nikoliv formou neustálého čtení textu dokola, ale pokládáním otázek, na které si budete sami odpovídat. Např. můžete použít otázku typu “Co mohu říci o trávicí soustavě ptáků?” A následně jí třeba i s pomocí obrázku popíšete a řeknete všechny informace, které si k danému tématu pamatujete. Za sebe můžu říct, že je to opravdu efektivnější a fungovalo mi to skvěle. Ohledně těchto dvou metod je spoustu článků a videí, takže pokud vás to zaujalo, doporučuju zhlédnout tohle a tohle video. 🙂

4) Záchrana ve formě videí

Čtvrtým tipem jsou videa. Když už jsem byla vážně v koncích a možnost konzultací kvůli všem těm opatřením byla velmi omezená, na YouTube jsem vždycky našla video s vysvětlením, které mi alespoň trochu pomohlo. Někteří učitelé nám dokonce sami posílali odkazy na videa, kde byla látka vysvětlená. Zároveň to byla příjemná změna, jak do sebe dostat další informace nebo si pro zopakování toho, co jste se učili už dříve. A co se týče biologie, tak určitě můžete zkouknout zajímavé dokumenty např. od National Geographic a u maturity pak vytáhnout nějakou tu zajímavost, než to mít jen naučené jako básničku. 🙂

Ze zahraničních zdrojů jsem nejvíce používala tyto:

Z těch českých za sebe všem budoucím maturantům z chemie obrovsky doporučuju Olinium. Skvělá chytrá slečna, podle jejíchž videí a kurzů jsem se připravovala jak k maturitě, tak z velké části i k přijímačkám a moc mi to pomohlo. A pokud třeba víte, že nebudete chodit na přípravné kurzy, můžete si zakoupit online kurzy právě na jejích stránkách, které za sebe opět můžu doporučit.

5) Nemůžete a nemusíte umět VŠECHNO

S přijmutím tohohle faktu jsem měla vždycky problém. Snažila jsem se sama sobě namluvit, že stačí když se naučím ke každý otázce aspoň něco, abych to třeba na trojku dala. Haha, to jo. Já jsem v tomhle hrozná a když už se něco učím, tak toho chci umět prostě co nejvíc a ne to odbýt jen „na půl“. Přesto se pár dní i hodin před maturitou dostavil onen (všemi) známý pocit, že vlastně nic neumím a co tam sakra budu dělat…

Takže snaha se pečlivě připravit a nic nepodcenit je jedna věc, ale zbytečně být ve stresu z toho, že všechny otázky neumíte perfektně, je věc druhá. Nedělejte si s tím hlavu, nikdo není dokonalý a ve výsledku je to minimálně z poloviny o tom, jaké štěstí budete mít na otázku. Buď vám to sedne, nebo naopak vůbec, ale rozhodně uděláte dobře, když se podíváte na všechny otázky a budete mít ke každé co říct, než umět 10 perfektně a 15 vůbec!!!

6) Nepodceňujte sílu spánku a v den maturity už se nic neučte

S tím spánkem to vážně nepodceňujte. Rozhodně byste si ze svého spánku neměli ukrajovat jen proto, že se budete o pár hodin déle učit. Pokud je totiž náš spánek kvalitní, dochází během něj k lepšímu ukládání informací do dlouhodobé paměti a bude vám to mnohem přínosnější, než když budete spát 4 hodiny a pofrčíte na litrech kafe a energeťákách.

Já si teda večer ještě četla otázky z češtiny, což bych ale zpětně vyhodnotila jako pěknou blbost. V kombinaci s tím vším stresem jsem se ráno probudila s migrénou jak blázen a fakt se necítila na to, že bych měla dneska maturovat, haha! Ale naštěstí jsem maturovala až odpoledne, takže jsem se dala za dopoledne dohromady, došla si na procházku, udělala si oblíbenou ovesnou a na chvíli dokonce i usnula. Ale hodně mi to pomohlo. Pak už teda přišel (naprosto zbytečnej) stres, kdy se mi třásly ruce jako nikdy, že jsem se tomu musela až smát…no a tenhle stres ze mě opadl až po druhý zkoušce. 😀

Každopádně ať už maturujete ráno nebo odpoledne, doporučuju se na to pořádně vyspat a ten den si zkusit co nejvíc zpříjemnit a už se hlavně nic nedrtit.

A to je z dnešního článku vše. Doufám, že některé tipy vám třeba do budoucna pomůžou a kdybyste i vy měli nějakou užitečnou radu pro budoucí maturanty, určitě jí napište do komentáře. 🙂 Všem, které za rok maturita čeká, držím palce, ať to úspěšně zvládnete a věřte mi, vážně to není tak hrozný, jak se může zdát!

PS: Kdybyste měl někdo zájem o vypracované maturitní otázky z BIO, AJ nebo ČJ, klidně se ozvěte! 🙂

Maky <3