Vítejte u nového článku, dnes mám pro vás připravený další rozhovor, tentokrát s Tomášem Bábkem.

Tomáš Bábek, úspěšný český dráhový cyklista pocházející z Brna, několikanásobný mistr České republiky a reprezentant na Olympijských hrách 2008 v Pekingu. 

1.4.2020

Ahoj Tome, děkuju že jsi přijal mé pozvání 🙂 

1) Moje první otázky zní – Jak se dnes cítíš? Co ti dnes/v poslední době udělalo radost?

Dneska se cítím dobře, byť je ta celá situace poměrně obtížná. Ale je dobré si udržet pozitivní mysl a raduju se z maličkostí, které jsem dřív bral jako běžnou věc a ani jsem se nad tím nepozastavil. Tou maličkostí je třeba to, že pro malou a pro Magdu (pozn. Tomášova manželka) upeču nebo uvařím něco dobrého. Užívám si také to, že je pořád možné trénovat a dostáváme podporu, což se ale může kdykoliv změnit…

2) V roce 2012 jsi získal pro Českou republiku jedno z pouhých dvou míst na olympiádu v Londýně. I letos jsi měl být jedním z našich reprezentantů a velmi ses do Tokia těšil, ale nyní už víme, že olympijské hry byly přesunuty na příští rok.
Vnímáš toto rozhodnutí jako pozitivní a dotkne se to nějak tvé přípravy?

Do poslední chvíle jsem věřil, že se to nějakým způsobem uspořádá, na druhou stranu se to rozhodnutí dalo očekávat. Pouze mě překvapil ten rychlý vývoj, protože se mělo rozhodnout do čtyř týdnů a najednou během dvou dnů vyšlo oficiální prohlášení.Bylo to trošku tvrdý a hořký, protože člověk makal dva roky v kvalifikaci, aby to vyjel, a mělo to být takové zakončení čtyřletého cyklu. Nicméně to bylo určitě správné rozhodnutí, protože i kdyby tu olympiádu uspořádali, tak by to bylo za tak omezených podmínek, že bychom si to vlastně vůbec neužili. A asi by to bylo velké riziko  nejen pro nás, ale i pro celý svět. Protože ti sportovci, kteří by se tam dohromady potkali, by se pak vraceli domů a mohli by s sebou i něco přivézt.

Mojí přípravy se to dotkne určitě, protože se celá natáhne. Vidím na tom pozitivní to, že můžu trénovat věci, které jsem kvůli té dvouleté kvalifikaci přeskakoval a na které by v těch čtyřech měsících nezbyl čas.

3) Letos jsi také chtěl bojovat o další medailové pozice na MS a ve Světovém poháru. Současná situace však plány mnoha sportovců překazila a většina sportovních akcí se pochopitelně ruší. A i když nikdo neví, jak dlouho tato opatření potrvají, je potřeba makat dál a udržovat se v kondici.
Mohl bys nám přiblížit, jak se svým týmem řešíš momentální situaci ty a jak teď vypadají tvoje tréninky? Máš třeba sestavený domácí tréninkový plán?

Ano, je potřeba se udržovat v kondici, protože tři týdny volna je neuvěřitelně těžké dohnat, takže prostě nejde přestat trénovat, zejména v našem sportu. Moje tréninky vypadají tak, že se jezdím projet ven. I podle oficiálních prohlášení cyklisté ven jezdit můžou, pokud budou dodržovat základní pravidla. Doteď jsem jezdil s rouškou, zejména když jsem jezdil přes město, ale když jsem byl někde na stezce nebo v lese sám, tak jsem si ji sundal. V posledních dnech se stejně ukazuje jako nesmysl mít ji neustále na sobě. Tím, jak do ní dýcháme při tréninku klidně i dvě hodiny a ten dech je teplý, rouška je hned vlhká a snáze se v ní drží bakterie. Pak může vzniknout daleko více onemocnění než jen koronavirus. Je potřeba proto jednat s rozvahou a samozřejmě, že pokud někoho zahlédnu, okamžitě si roušku nebo šátek nasadím.

Ve sklepě na Dukle máme mimo jiné posilovnu, kde jsem na tréninku vždycky sám. Pak používám i trenažér, takové ty cyklistické válce, co jsem měl i v televizi, nebo jeden trochu těžší trenažér. Momentálně se snažím najet si objem, takže silová příprava v posilovně, a zároveň vytrvalost na silnici. To je to, co mi chybělo a co se snažím zařadit, a využít tak toho, že se teď můžu věnovat věcem, které normálně nestihnu.

4) Když zrovna netrénuješ, jakým způsobem nyní vyplňuješ svůj volný čas? U čeho si nejvíce odpočineš?

Rád vařím a poslední dobou i peču. Tím si odpočinu hlavně psychicky, i když pro cyklistu stát dvě hodiny na nohou v kuchyni není nic moc. Hraju si i s malou, ale naštěstí většinu věcí kolem dcery obstarává Magda, takže mám dostatek času na tréninky. A právě po těch tréninkách, když přijdu domů, se jí to snažím nějakým způsobem vrátit, takže právě něco upéct, uvařit… a baví mě to.

5) Spoustu lidí v období karantény řeší také stravování. Z vlastní zkušenosti vím, jak je správný jídelníček u sportovců důležitý. Jak v této chvíli řešíš stravování ty? Udělal jsi ve svém jídelníčku nějaké změny nebo pokračuješ v tom, na co jsi zvyklý?

Stravování určitě řeším. Snažím se vyvarovat zpracovaným potravinám, které nepůsobí moc dobře na náš mikrobiom. Naopak se snažím zařazovat potraviny, které tělu napomáhají, takže hodně zeleniny, jogurtů, kvašených výrobků, netučného masa…Doma ani neděláme nic smaženého. Hlavně aby byla strava pestrá, bylo v ní hodně zeleniny a ovoce, aby byla pravidelná, důležitý je i příjem bílkovin. Já to mám nastavené na 2g/ kg tělesné hmotnosti a v každém jídle minimálně 30g bílkovin. Mám už vyzkoušené, že můj metabolismus funguje nejlépe, když jím častěji a v menších dávkách.

Do toho beru i multivitaminy, ale nějaké mega dávky vitaminu C nedávám, protože z mého pohledu je to taková trochu nafouknutá bublina. A navíc se podle různých studií i toho, co konzultuji se svým lékařem, ukazuje, že dlouhodobé mega dávky můžou mít negativní vliv a narušovat adaptaci na trénink, a to já nepotřebuju. Takže céčka s rozumem. 😊

Občas si samozřejmě člověk může dovolit zhřešit něčím méně zdravým, aby dal odpočinout i té hlavě, tak to mám sám nastavené, ale jinak se snažím dodržovat to, co jsem už zmiňoval.

5) V životě už sis prošel těžkými časy, zejména po autonehodě, která mohla tvou kariéru definitivně ukončit. Ale ty jsi to nevzdal a bojoval dál. Moc se mi líbí, jak nyní dokážeš pracovat se svou psychikou a ve všem negativním si umíš najít i něco pozitivního. Co pozitivního si myslíš, že nám i tato krizová situace může přinést? Vidíš v tom i nějakou příležitost?

Určitě. Nechci tomu stále říkat špatná situace. Je to prostě situace, kterou nám život přinesl a musíme se s ní nějak poprat a vyrovnat. Nese to s sebou hodně nepříjemných věci, včetně tvrdých opatření, ale vždycky si říkám, že může být mnohem hůř. Protože kdybychom tu měli válku, dívali bychom se na to úplně jinak. My akorát nadáváme na to, že musíme být doma a nosit roušky. V tom vidím jeden z efektů, který to podle mě přinese – postaví nás to trošičku zpátky nohama na zem a uskromníme se, protože jsme doteď byli rozmlsaní, zvyklí, že vždy byl všeho dostatek…v podstatě kdo chtěl, co chtěl, tak si to mohl dovolit.

Tato situace dává celému lidstvu trochu pokory, protože ten tlak na výkon se posledních 10-5 let hrotí do takových výšin, že to s sebou nese svá negativa. Začali jsme k sobě být trošku zlí, agresivní podráždění, každý čumí a hrabe si na svém písečku… a ono je to na jednu stranu pochopitelný, naše společnost je tak nastavená a i množství informací, které musíme denně zpracovávat, je obrovské. Věřím, že nám to pomůže se uklidnit, semknout se a dělat věci, které bychom v normální rychlosti života nedělali. Jako třeba já – jdu a něco si upeču nebo vyzkouším novou věc. A je skvělý, jak jsou k sobě lidi najednou ohleduplní, nosí roušky, pomáhají si…a to je právě jeden z těch pozitivních efektů.
Samozřejmě to nechci zlehčovat, pro spoustu odvětví jako cestovní ruch je to katastrofa, a pro spoustu firem je těžké se s tím vyrovnat, takže nechci tvrdit, že to má jen skvělé efekty…

Ale vždycky říkám, že každá krize je možnost pro změnu, a pokud to správně uchopíme, může to být změna k lepšímu.

7) Co ti v podobných chvílích pomáhá se odprostit od špatných myšlenek, a naopak ti to dokáže zvednout náladu?

Je pravda, že teď je to o něco obtížnější, protože když si pustíme televizi, všude na nás skáče milion statistik a čísel, která nezní moc dobře, řekl bych, že možná snad až účelově. A je potřeba tyto informace selektovat, tzn. tu televizi si nepouštět 5 hodin denně, ale jen 2-3x za den zjistit ty nejdůležitější informace o nových zákazech apod. Občas je dobré si dohledat i jiné informace, třeba ty, že na rakovinu v ČR zemřelo od začátku roku přes 1000 lidí. To je něco, co nám v běžném životě neukazují. V žádném případě vážnost situace nechci zlehčovat, ale je potřeba se na to podívat s nadhledem.

Může pomoci čtení i pozitivních informací a dívat se i na to, co se třeba ve světě podařilo. Velmi dobře s tím začal např. Forbes, který vypichuje několik pozitivních událostí v uplynulých týdnech.

8) Je něco, co bys rád vzkázal lidem, kteří tento článek čtou?

Najděte si nějakou drobnost a maličkost, na kterou jste doteď neměli čas. A pokud ten čas stále nemáte, tak si ho zkuste udělat, i kdyby na 10-15 minut denně. Najděte si činnost, která vám tu radost bude přinášet. Pro někoho to může být přečíst si 10 stránek knížky, pro někoho nachystat si hezkou snídani, nebo při dodržování základních opatření klidně vyběhnout ven do lesa, vyrazit na stezku…

Moc Ti děkuju, přeju hodně úspěchů a pevné zdraví.😊