Nedávno mě oslovila jedna slečna na Instagramu, zda bych s ni nechtěla udělat rozhovor. Popravdě jsem byla dost zaskočená, ale měla z toho hroznou radost.

Říkala jsem si, že bych ho prostřednictvím svého blogu mohla sdílet dál a když slečna souhlasila, nebylo o čem přemýšlet. Doufám, že se vám bude líbit a zase se o mně dozvíte něco víc. 🙂

1) Jak by ses představila lidem, kteří tě neznají? Co bys o sobě řekla?

Jsem studentka, která se na sobě rozhodla začít makat a chce být tou nejlepší verzí sama sebe.
Řekla bych o sobě, že jsem komunikativní, přátelská, ambiciózní, občas až tvrdohlavá, a hlavně obrovský perfekcionalista.
Kdybych měla vybrat jednu vlastnost, která mi na sobě vadí asi nejvíc, je to moje nerozhodnost. Ať už v důležitých ohledech jako byl třeba výběr střední školy, tak i v takových blbostech jako jestli si dát k večeři špagety nebo vrtulky, haha…

10 let jsem se závodně věnovala tenisu, se kterým jsem začala v osmi letech. Troufám si říct, že nebýt tenisu, tak rozhodně nejsem taková, jaká jsem. Ty roky na kurtech mi daly hrozně moc, zejména disciplínu, zodpovědnost a vytrvalost. Musela jsem se naučit spoléhat sama na sebe a vyrovnat se s porážkami. Nebyly to jednoduché roky a je spousta věcí, které bych teď udělala jinak, nicméně jsem za tuhle fázi života nesmírně vděčná a zpětně na ní koukám pozitivně.

Když jsem skončila s tenisem, asi rok jsem se potýkala s ortorexií. Řešila jsem každý kousek jídla, nesnědla bych nic smaženého nebo koláč od babičky, protože je v něm máslo a cukr, a neustále jsem řešila to, jak vypadám. Naštěstí jsem situaci podchytila poměrně včas a díkybohu pochopila, že tohle není ta správná cesta. Neříkám, že mám nyní vyhráno, ale troufám si říct, že z nejhoršího jsem venku.

Nedávno jsem zveřejnila svůj nový blog, na kterém jsem delší dobu pracovala. Baví mě psát, fotit a sdílet svoje zážitky a blog mi přišel jako skvělý způsob, jak to vše krásně propojit.

2) Co tě pohání ve všech tvých zájmech? Co tě “nutí” jít dál a pokračovat?

Nejvíc mě pohání moje vize a sny. Chci prožít život, na který budu ve stáří s úsměvem vzpomínat a užiju si ho zkrátka naplno. Chci dělat práci, která mi bude dávat smysl a pomůže ostatním lidem. A u zdravého životního stylu mě nejvíce žene myšlenka na to, abych mohla bez problému fungovat i v pokročilejším věku. Protože jsem pochopila, že to vážně není jen o tom být nejhubenější, mít pekáč buchet a celý život se stresovat nad tím, co můžu a nemůžu jíst. Je to o rovnováze a zdravém selském rozumu.

Vedle toho všeho mi určitě pomáhá i disciplína, které mě naučil právě tenis, protože motivace je to, co má každý na začátku. Ale disciplína je to, co nás na té naší cestě udrží.
A v neposlední řadě to jsou pozitivní komentáře a ohlasy od kamarádů, známých a mých čtenářů. Vždycky mi udělá neskutečnou radost, když si někdo udělá chvilku a napíše mi, protože to mě dokáže nakopnout a vím, že to, co dělám, má smysl.

3) Co nebo kdo je pro tebe inspirací?

Inspiraci se snažím hledat všude kolem sebe, ve všech maličkostech každodenního života. Ono když se člověk na chvíli zastaví a přestane pořád někam pospíchat, začne vnímat svoje okolí úplně jinýma očima a bude schopný si všimnout i drobností, které ho ve výsledku dokáží inspirovat.

Co se týče receptů, tak nejvíce čerpám z internetu nebo časopisů.

Když bych měla jmenovat konkrétní osoby, které mě v určitých ohledech inspirují, bude to v první řadě moje mamka. Je neskutečně pracovitá, za svůj život toho zvládla opravdu dost a do konce života jí budu vděčná za všechno, co pro mě dělá.

Ale jelikož žijeme v době, kdy se pro děti (a i pro nás) stávají vzory a inspirací lidi ze sféry influencerů, pro mě to jsou např. Tereza Salte, Lucka Minářová, Bagniari, Lucka a Nicole Ehrenbergerovy a jejich maminka Evička nebo třeba Verča Šubrtová. A ze zahraničí to jsou určitě Sarah’s day nebo Kalyn Nicholson.

4) Kdy nebo kde se cítíš nejvíce inspirovaná?

Jednoznačně na různých akcích, kde mám možnost potkat nové lidi a dozvědět se spoustu nových informací, nebo se právě setkat s lidmi, kteří mě inspirují. Mezi takové akce patřily třeba Networking Night s holkama ACOS, Instameet s Anetkou Synkovou nebo Festival Evolution.

Hodně mi pomáhá i menší digitální detox, kdy vyjedu na pár dní někam pryč do přírody, nejlépe s kamarády, kde si spolu vytvoříme nové zážitky, já načerpám novou energii a mám zase chuť tvořit.

5) Je pro tebe ve tvých zájmech důležité vědět, že tím i ty někoho inspiruješ?

To je zajímavá otázka. Popravdě jsem nad tím takto nikdy nepřemýšlela. Zájmů mám poměrně dost, že bych se potřebovala rozkrájet, abych stíhala vše, co bych chtěla. Vždycky jsem chtěla dělat to, v čem vidím smysl a hlavně činnosti, které mě baví. A v poslední době se to sešlo tak, že to jsou zároveň činnosti, kterými můžu inspirovat ostatní a o to se také snažím. Zejména motivovat lidi k pravidelnému pohybu a k tomu, aby se o své tělo co nejlépe starali.

Takže abych odpověděla na tvou otázku, v první řadě je pro mě důležitý, aby daná věc naplňovala a bavila mě. A pokud je to něco, čím bych mohla inspirovat ostatní, tak se o to ráda podělím. A je pravda, že když mi pak někdo napíše, že ho inspiruju tím, co dělám, vždycky to hrozně potěší.

6) Co bys řekla lidem, kteří váhají, jestli do něčeho jít, rozjet něco vlastního, ale bojí se?

Aby poslouchali svůj vnitřní hlas a šli si za tím, co doopravdy chtějí. Vždycky se najde někdo, kdo s nimi nebude souhlasit nebo je bude odsuzovat, ale tak to prostě je a nesmí je to odradit. Kdybych se já řídila vnitřními strachy z toho, co si o mojí tvorbě pomyslí ostatní, nikdy bych svůj blog nezveřejnila. Takže pokud se bojí, co na to řeknou ostatní, tak bych jim vzkázala, že to oni žijí jejich život a nikdo jiný. A pokud cítí, že to něco je to, co doopravdy chtějí, tak by do toho měli jít. A na konci života stejně nejvíce litujeme věcí, které jsme neudělali.

7) Jak bys chtěla, aby tvůj život pokračoval? Jakým směrem by ses ráda pustila?

Jelikož jsem v maturitním ročníku, tak nejvíce času teď trávím ve škole nebo učením a dál bych ráda pokračovala na vysokou školu. Zatím nemám vybraný konkrétní obor, každopádně se chci vydat spíše přírodovědným směrem, protože v tom vidím budoucnost a myslím, že by mě to mohlo bavit.

Jedním z mých snů je žít nějakou dobu v zahraničí, což bych chtěla spojit právě se studiem, nebo někam vyrazit po maturitě. Taky bych si ráda udělala trenérské zkoušky a prošla nějakým delším kurzem, zaměřeným na pohyb nebo stravu.
A ačkoliv to je docela klišé, chtěla bych být hlavně zdravá a šťastná, obklopená lidmi, které mám ráda, sbírala hlavně zážitky a život si užívala.

8) Na co se od tebe v blízké době můžeme těšit?

Určitě se můžou čtenáři těšit na nové články a recepty, časem bych chtěla zařadit i novou rubriku, ale to si nechám jako překvapení.

Mým malým snem je i tvorba podcastů, ale to je zatím písnička budoucnosti a já věřím, že pokud to tak má být, tak to tak bude.